Panelákový horor

Říkali mu Sklepmistr.

Domů chodila zadem. Automatická světla nefungovala. Dveře vedoucí k labyrintu smradlavých sklepních kójí bývaly často otevřené. Jenom na skulinku.
Jednoho odpoledne na ni zíraly jako tlama monstra. Měla neodbytný pocit, že ji z temnoty – mnohem hustší než by člověk uprostřed dne očekával – někdo pozoruje. Nebo něco.
„Je tam někdo?“ zeptala se, protože nikdy neviděla ani jediný horor. Ve tmě zašátrala po vypínači. Z ruky jí vypadly klíče a zvuk jejich dopadu na podlahu se nepřirozeně rozlehl po okolí.
Cosi se rozeběhlo. Zaječela.
„Mňau?“ ozvalo se tónem kocoura, který narazil na pitomce.

Byl sarkastický. Vraždil ale jenom myši.